Fundraising v roce 2026. Když stát utahuje kohoutky, rozhoduje důvěra a odvaha

Profilovka
před 23 hodinami

Český neziskový sektor prochází v letošním roce zásadní zatěžkávací zkouškou. Kombinace citelných škrtů ve státním rozpočtu, které tvrdě zasáhly humanitární pomoc, ekologické projekty i nezávislou kulturu, a sílící populistická rétorika mířící na „příživníky s nataženou rukou“ staví organizace před tvrdou realitu. Obavy z legislativních snah omezit organizace se zahraničním financováním navíc atmosféru v sektoru dál vyostřují.

Fundraising v roce 2026 už proto není jen jednou z mnoha provozních aktivit, ale stal se základní podmínkou přežití a nezávislosti. Dobrou zprávou však je, že česká společnost na krize tradičně reaguje solidaritou. Klíčem k úspěchu je dnes přechod od závislosti na dotačních titulech k odvaze budovat silné komunity.

Čísla versus rétorika: Češi chtějí pomáhat

Navzdory politickému tlaku a polarizaci společnosti mluví tvrdá data v neprospěch kritiků občanského sektoru. Nedávno zveřejněný Index solidarity ukázal, že česká filantropie má obrovskou sílu, kterou si často ani sami neuvědomujeme:

  • 21 miliard korun činí roční výše dobročinného dárcovství v Česku.

  • 6,3 miliardy korun z této částky tvoří přímá podpora od firemního sektoru.

  • 34 miliard korun je vyčíslená hodnota dobrovolnické práce, bez které by řada sociálních a volnočasových služeb v regionech okamžitě zkolabovala.

Tato čísla jasně dokazují, že lidé i firmy mají chuť pomáhat. Změnil se však způsob, jakým o svých darech přemýšlejí. Dárce roku 2026 už nechce být pouhým pasivním „sponzorem“, ale partnerem, který vyžaduje jasný, srozumitelný a měřitelný dopad své finanční investice.

Nastupuje filantropie založená na důvěře

Významným trendem, který se v českém prostředí naplno usazuje, je takzvaná filantropie založená na důvěře. Tento přístup zásadně mění vztah mezi organizací a dárcem, a to zejména u velkých individuálních dárců a progresivních soukromých nadací.

Místo rigidního diktování agendy a mikromanagementu každé účtenky přichází posun k rovnocennému partnerství. Dárci si stále více uvědomují, že experti z terénu nejlépe vědí, kam peníze efektivně směřovat. Pro neziskovky to znamená větší svobodu v alokaci zdrojů, ale také obrovský závazek. Absolutní podmínkou pro získání takové důvěry je stoprocentní transparentnost, otevřená komunikace o neúspěších a schopnost jasně artikulovat své poslání bez marketingových klišé.

Fundraising jako DNA celé organizace

Doba, kdy byl fundraiser osamoceným bojovníkem v koutě kanceláře, který jednou za rok rozeslal vánoční výzvu, definitivně skončila. Úspěšné organizace dnes integrují fundraising do své celkové vnitřní kultury. Pokud sociální pracovník, projektový manažer nebo ředitel nechápou, proč je péče o dárce klíčová a jaké hodnoty organizace navenek reprezentuje, kampaň nikdy nebude mít potřebnou autenticitu. Fundraising zkrátka musí prostupovat celou strukturou.

S tím úzce souvisí úzké propojení PR a fundraisingu. Emoce a silné příběhy musí jít ruku v ruce s přímou a srozumitelnou výzvou k akci. V letošním roce bodují organizace, které dokážou zapojit dárce dlouhodobě. Například skrze budování komunitních klubů pravidelných dárců, nabídku promyšleného vlastního merče s příběhem nebo zapojením firemních dobrovolníků do reálného chodu organizace.

Digitální efektivita bez technologických iluzí

Technologický pokrok a digitalizace, reprezentovaná například úspěšnými programy typu Nezisk.Digital, umožnily automatizovat procesy, které dříve fundraiserům braly desítky hodin čistého času. Rutinní správa CRM systémů, automatizované, přesto personalizované děkovné e-maily nebo pokročilá segmentace dárcovských databází jsou dnes naprostým standardem i u středně velkých organizací.

Zároveň však opadá prvotní nekritické nadšení z nástrojů umělé inteligence. Neziskovky už pochopily, že AI sice skvěle pomůže s analýzou dat, rešeršemi nebo prvotním draftem textů, ale skutečný vztah s dárcem za ně nevybuduje. Lidé totiž stále darují lidem. Autentická lidská stopa, osobní telefonát dárci k svátku nebo setkání nad šálkem kávy jsou v přetechnizovaném světě cennější komoditou než kdy dříve.

Tři doporučení, jak ustát zbytek roku 2026

Pokud má vaše organizace úspěšně čelit dotačním škrtům a politické nejistotě, zaměřte se na tři klíčové kroky:

  1. Diverzifikujte zdroje: Nesázejte na jednu kartu. Pokud vaše příjmy z veřejných rozpočtů přesahují 50 %, je nejvyšší čas masivně posílit individuální dárcovství a péči o pravidelné přispěovatele.

  2. Pečujte o stávající dárce: Získat nového dárce je prokazatelně pětkrát dražší než si udržet toho stávajícího. Věnujte energii rychlému poděkování a pravidelnému reportování o tom, co se za jejich peníze reálně podařilo dokázat.

  3. Mluvte na rovinu o provozních nákladech: Dárci v roce 2026 už chápou, že k profesionální pomoci jsou potřeba adekvátně zaplacení lidé, stabilní IT zázemí a nájem. Komunikujte tyto potřeby otevřeně a bez pocitu viny.

Letošní rok sice nepřináší jednoduché ekonomické ani společenské podmínky, ale nabízí jedinečnou příležitost. Organizace, které dokážou opustit pasivní roli „žadatelů“ a stanou se sebevědomými partnery pro veřejnost i odpovědný byznys, vyjdou z tohoto období stabilnější, odolnější a hlavně svobodnější.

Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.