Fenomén dobrovolného vstupného. Kdy jde o daňově osvobozený dar a kdy už o hazard s finančním úřadem?

Redakce nezisk.cz
27. 06. 2026

S příchodem sezóny kulturních, společenských a komunitních akcí řeší řada spolků, ústavů a nadací stejné dilema. Chtějí nechat dveře otevřené pro každého, ale zároveň potřebují pokrýt nezbytné náklady na organizaci, techniku či honoráře. Ideálním řešením se na první pohled zdá být kasička u vstupu s nápisem „dobrovolné vstupné“. Jenže to, co se z pohledu pořadatele jeví jako prostý projev solidarity a svobodné vůle návštěvníků, podléhá přísnému drobnohledu české legislativy. Pokud nezisková organizace podcení evidenci a nesprávně vyhodnotí povahu těchto příjmů, riskuje nepříjemný doměrek od finančního úřadu.

Skutečná dobrovolnost vs. skrytý prodej služeb

Klíč k úspěchu a právní jistotě leží v materiální povaze příjmu – tedy v tom, jak věci reálně fungují v praxi, nikoli jak jsou formálně pojmenovány. Zákon o daních z příjmů velmi striktně rozlišuje, zda jde o bezúplatné plnění (dar), nebo o úplatné poskytnutí služby.

  • Skutečné dobrovolné vstupné (dar): Nastává tehdy, pokud je vhození finančního příspěvku do kasičky zcela na vůli návštěvníka. Do sálu či areálu musí být vpuštěn kdokoli, bez ohledu na to, zda zaplatil korunu, tisícovku, nebo vůbec nic. V takovém případě se na vybrané peníze nahlíží jako na dar.

  • Zástěrka pro prodej lístků: Častým nešvarem je uvádění formulací typu „Dobrovolné vstupné, doporučeno 200 Kč“, přičemž pořadatelé u vchodu selektují lidi a ty, kteří nezaplatí „doporučenou“ částku, dovnitř jednoduše nepustí. Z hlediska finančního úřadu se v tu chvíli jedná o klasické vstupné (příjem z prodeje služeb) a jakákoli hra na dobrovolnost končí.

Důležité upozornění: Pokud u vchodu sice visí doporučená částka, ale organizace prokazatelně pouští i lidi bez placení, stále se může jednat o dar. Rozhodující je reálná praxe na místě, kterou by však organizace měla být schopna v případě kontroly obhájit (např. svědecky nebo vnitřním předpisem).

Jak peníze z kasičky správně zaevidovat?

Od zrušení elektronické evidence tržeb sice odpadla povinnost odesílat data online, to však neznamená, že hotovostní příjmy nepodléhají pravidlům. Každá koruna vybraná na akci musí řádně projít účetnictvím organizace.

Proces evidence dobrovolného vstupného vyžaduje jasný a transparentní postup:

  1. Sepsání protokolu o přepočtu: Po skončení akce nesmí odpovědná osoba peníze jen tak sesypat do kapsy. Kasička by měla být otevřena a přepočítána komisí (ideálně za přítomnosti alespoň dvou členů organizace). O tomto přepočtu se sepíše stručný protokol s uvedením data, názvu akce, složení komise a přesné částky.

  2. Vystavení příjmového dokladu: Na základě protokolu se následně vystaví jeden hromadný Příjmový pokladní doklad (PPD) do pokladny organizace. Jako účel se uvede např. „Tržba – dobrovolné vstupné z akce XYZ dne...“.

  3. Zaúčtování podle povahy příjmu: Pokud byl příjem vyhodnocen jako dar, účtuje se nejčastěji na účty účetní skupiny 68 (Přijaté příspěvky/dary). Pokud šlo o klasické vstupné (službu), účtuje se do skupiny 60 (Tržby za vlastní výkony a zboží).

Daňový režim: Platí se státu něco?

Zda bude vybraná částka podléhat dani z příjmů právnických osob, závisí opět na tom, do jaké škatulky příjem na začátku zapadl. Veřejně prospěšní poplatníci (VPP) mají v tomto směru specifické postavení.

  • Pokud jde o dar (bezúplatný příjem): Pro neziskové organizace jsou dary obecně osvobozeny od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) ZDP. Podmínkou je, že tyto prostředky budou využity na činnosti, které jsou vymezeny v zakládacích listinách (kultura, charita, sport, vzdělávání apod.) nebo na samotný provoz organizace.

  • Pokud jde o úplatné vstupné (služba): Zde vstupuje do hry tzv. úzký základ daně podle § 18a ZDP. Příjmy z hlavní (nepodnikatelské) činnosti se u neziskovek nedaní, pokud je daná činnost jako celek ztrátová nebo vyrovnaná (náklady na konkrétní akci byly vyšší nebo rovny příjmům). Pokud by však akce skončila v zisku, tento zisk se stává předmětem daně.

Pozor na tenký led veřejných sbírek

Při označování kasiček a propagačních materiálů je nutné našlapovat velmi opatrně, abyste neúmyslně nespadli do přísného režimu zákona o veřejných sbírkách (zákon č. 117/2001 Sb.).

Pokud na kasičku napíšete „Dobrovolné vstupné na koncert“, dáváte jasně najevo, proti čemu peníze vybíráte – vybrané prostředky slouží k pokrytí nákladů spojených s touto konkrétní akcí. Pokud byste ale na krabici uvedli obecné „Sbírka na opravu naší klubovny“ nebo „Příspěvky na nákup vybavení pro děti“, jedná se o shromažďování příspěvků od předem neurčeného okruhu osob pro veřejně prospěšný účel. Takový krok už vyžaduje předchozí oznámení krajskému úřadu a podléhá přísnému vyúčtování. Neohlášená sbírka může organizaci přivést do vážných administrativních i finančních potíží.

Doporučení pro praxi

Chcete-li využívat dobrovolné vstupné bez obav z úředního postihu, držte se několika základních zásad. V propagačních materiálech i na místě akci prezentujte jako otevřenou pro veřejnost bez finančních bariér. Vyhněte se striktnímu vymáhání konkrétních částek u vstupu. Každý výběr hotovosti transparentně doložte interním protokolem a hromadným příjmovým dokladem. Pečlivá administrativa na začátku je tou nejlepší obranou proti nečekaným komplikacím při případné daňové kontrole.