Zná to asi každý koordinátor v neziskovce. Strávíte hodinu vymýšlením textu, vyvěsíte výzvu na sociální sítě a... ticho. Nebo v lepším případě dorazí tři odpovědi, ze kterých ale po prvním schůzce sejde. Fráze typu „hledáme nadšené lidi s dobrým srdcem“ nebo „hledáme pomocnou ruku“ dnes už v záplavě informací zkrátka nefungují.
Dobrovolnictví se v posledních letech výrazně proměnilo. Lidé stále chtějí pomáhat, ale mnohem víc si hlídají svůj čas a energii. Pokud je chcete získat pro svou misi, musíte k jejich oslovování přistupovat jako k partnerství, ne jako k náboru levné pracovní síly.
Jak tedy postavit náborovou kampaň, která osloví ty správné lidi?
Nejčastější chybou bývá snaha oslovit „všechny“. Výsledkem je pak vágní text, ve kterém se nikdo nenajde. Než napíšete první řádek výzvy, sedněte si s týmem a definujte si, koho přesně v tuto chvíli potřebujete.
Hledáte studenta marketingu, který vám pomůže s Instagramem? Seniora z okolí, který by jednou týdně doprovázel klienty na procházky? Nebo profesionála z korporátu na jednorázovou pro bono konzultaci? Každá z těchto skupin slyší na úplně jiný jazyk a pohybuje se na jiných místech. Výzva musí být ušita na míru jejich životnímu stylu a motivacím.
Lidé se k neziskovkám nepřipojují proto, že organizace nestíhá papírování. Připojují se proto, že chtějí měnit svět, své okolí nebo pomoci konkrétnímu člověku. V textu inzerátu proto neprezentujte svůj provozní deficit, ale dopad, kterého dobrovolník svým časem dosáhne.
Místo věty: „Hledáme dobrovolníky na doučování dětí kvůli nedostatku personálu.“
Zkuste raději: „Darujte dvě hodiny týdně a pomozte desetiletému Tomášovi zvládnout matematiku, aby mohl v září nastoupit na vysněnou školu.“
Tip z praxe: Ukazujte příběhy. Pokud už ve svých řadách dobrovolníky máte, nechte je promluvit. Krátký citát o tom, co jim práce u vás dává, má pro zájemce mnohem větší váhu než oficiální text ředitele organizace.
Moderní dobrovolník potřebuje přesně vědět, do čeho jde. Neurčité formulace vyvolávají obavu, že se člověk upíše k něčemu, co mu přeroste přes hlavu. Buďte proto maximálně transparentní a v inzerátu jasně uveďte:
Časový rozsah: Je to jednorázová pomoc na sobotním festivalu, nebo závazek na dvě hodiny každé úterý odpoledne?
Přesná náplň: Zapomeňte na „pomoc s administrativou“. Napište „přepisování kontaktů do Excelu“ nebo „příprava podkladů pro účetní“.
Lokalita a zázemí: Jde o práci z domova (remote), nebo je nutné dojíždět? Nabízíte proplacení cestovného nebo zaškolení?
Sociální sítě jsou skvělé, ale nejsou samospásné. Zatímco expertní dobrovolníky na IT nebo PR najdete nejlépe na LinkedInu nebo specializovaných portálech (jako je Dobrovolnik.cz či burzy expertů), pro komunitní a lokální projekty musíte jít blíž k lidem.
Místní knihovny, komunitní centra, nástěnky v supermarketech nebo spolupráce s lokálními středními a vysokými školami často fungují lépe než placená reklama na Facebooku. Nebojte se oslovit ani místní farnosti nebo seniorské kluby – starší generace má často čas, chuť se zapojit a obrovské životní zkušenosti, které vašemu projektu mohou dát nový rozměr.
Představte si situaci: Člověk se nadchne pro vaši myšlenku, vyplní formulář a týden se nic neděje. Druhý týden také ne. Když se mu po čtrnácti dnech ozvete, jeho počáteční nadšení je pryč, nebo už si našel jinou aktivitu.
Rychlost reakce je v dobrovolnickém managementu naprosto klíčová. Nadšení je pomíjivá emoce. Pokud nemáte kapacitu odpovídat na přihlášky hned, nastavte si alespoň automatickou odpověď: „Děkujeme za váš zájem, moc si toho vážíme. Ozveme se vám nejpozději do středy.“ A tento slib pak bezpodmínečně dodržte.
Dobrovolnictví je založené na důvěře a respektu k času druhého. Pokud dokážete profesionální přístup ukázat už v samotném inzerátu a při prvním kontaktu, máte napůl vyhráno.
Přihlaste se k odběru zpráv do e-mailu, ať víte o všem důležitém.
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.